Volmanova vila je ojedinělou realizací meziválečné moderny a záměrnou poctou autorů Le Corbusierovi. Představuje vyústění myšlenek moderní architektury a je o to cennější, že v ní nacházíme syntézu různých proudů evropské moderny. Ukazuje, jak její tvůrci velmi dobře znali aktuální evropské trendy a dokázali je zpracovat do výjimečné stavby. Unikátním výtvarným pojetím a použitím výrazné barevnosti řadíme vilu do proudu pocitového funkcionalismu.

Velkorysá stavba může připomínat zámořský parník monumentálně zakotvený na horizontu svahu nad labskou nivou. Ostré linie střídají zakřivené stěny a organické detaily. Elegantní, hladké povrchy kontrastují s tradičním kamenným zdivem a travertinovým obkladem. Interiér je tvořen bohatou mozaikou luxusních materiálů, ve vile najdeme více druhů mramoru, chromové detaily i exotická dřeva. Předsunuté terasy evokují kapitánské můstky a v různých úrovních funkčně i esteticky propojují dům s okolním parkem.

V každém ročním období nabízí rozdílné, ale vždy úchvatné průhledy do okolní krajiny a parku. Střešní terasa s větrolamy a záhonem nebo kruhový kamenný objezd hlavního vchodu jsou dalšími originálními prvky podle kterých si Volmanovu vilu snadno zapamatujete.

Josef Volman (1883 – 1943), zakladatel továrny na výrobu obráběcích strojů v Čelákovicích byl úspěšným podnikatelem prvorepublikového Československa. Svůj úspěch dokázal přenést na rozkvět celého regionu a významně se zasloužil o rozvoj a růst Čelákovic. Pokrokově smýšlející Volman se v Čelákovicích usadil v roce 1910 po návratu ze studijního pobytu v USA.

Po první světové válce se jeho závod rychle rozrostl, s moderními obráběcí stroji se postupně prosadil nejen v Československu, ale i na světovém strojírenském trhu. Volmanova firma patřila k nejvýznamnějším světovým výrobcům a exportérům obráběcích strojů obchodujících ve více jak 30 zemích světa. Bohužel předčasně zemřel v roce 1943 a vedení závodu převzala jeho dcera Ludmila s manželem Jiřím Růžkem.

Josef Volman vynikal také velkým citem pro společenskou odpovědnost. Celý svůj život věnoval energii i finance řadě sociálních projektů a zajištění svých zaměstnanců. Intenzivně řešil otázku zaměstnaneckého bydlení, nechal postavit kolonii činžovních domů, vybudoval sportovní klub Volman a štědře podporoval společenský život v kraji. Za druhé světové války finančně i materiálně podporoval domácí i zahraniční odboj.

Volmanovo rozhodnutí postavit luxusní moderní vilu  jako součást celého areálu na severozápadním okraji Čelákovice se datuje do roku 1937. Samotná výstavba pak proběhla v letech 1938-1939, kdy se spolu s dcerou Ludmilou do vily nastěhovali. Po vynuceném odchodu rodiny po komunistickém převratu v roce 1948  získal celý areál národní podnik TOS Čelákovice. Budova sloužila k různým oslavám, kulturním a společenským akcím, poté v letech 1952 až 1990 jako mateřská škola pro děti zaměstnanců národního podniku.

Již v roce 1979 byl celý areál zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek, v letech 1980 až 1982 byla provedena generální oprava vily, která se z hlediska zachování původních kvalit interiérů ukázala jako kontraproduktivní. Po roce 1990 nebyl dům v důsledku restitučního řízení využíván, došlo k jeho devastaci až na úroveň havarijního stavu, kdy hrozilo zbourání severního křídla. Z objektu zmizelo všechno vybavení včetně instalací a zařizovacích předmětů. Kulturní památka světového významu doplatila na rabování a vandalství.

V roce 1996 vilu koupila skupina čelákovických podnikatelů, která se stala investorem mimořádné rekonstrukce směřující k uvedení do původního stavu. Pokračovatel Volmanovy strojírenské tradice se zasloužil o obnovu původního továrníkova sídla i prezentaci jeho mimořádných architektonických kvalit. Projekt rekonstrukce svěřili studiu TAK Architects a tým vedený architektem Markem Tichým zahájil náročnou etapu rekonstrukce trvající až do roku 2018.

Tento počin byl oceněn také Cenou poroty za citlivou rekonstrukci zdevastované památky v soutěži Stavba roku 2016. V roce 2020 vyšla monografie “Volmanova vila - klenot meziválečné architektury” (autoři: Jolana Tothová, Marek Tichý, Radomíra Sedláková, Magdalena Kurfürstová, nakl. Argo), která je dokladem více jak patnáctiletého úsilí spojeného s obnovou a rekonstrukcí vily.

V září 2022 se Vila Volman připojila do prestižní světové sítě ICONIC HOUSES a otevřela prohlídkový okruh návštěvníkům.