Začátek března máme spojený nejen s příchodem jara, ale také se svátkem všech žen. Proto jsme se rozhodli poodhalit vám příběh těch ze života Josefa Volmana. Říká se totiž, že za každým úspěšným mužem stojí milující a silná žena a v případě Volmana to byly ženy rovnou tři.
MAMINKA ANNA
Anna Helclová-Volmanová byla ženou, která se nebála vkročit do tehdy mužského světa podnikání. Když v roce 1908 zemřel Josefův otec František, převzala po něm v Žebráku společně s jedním z Josefových bratrů vedení rodinného podniku.
MANŽELKA LUDMILA
Se svou ženou Ludmilou, roz. Daubkovou, se Josef Volman seznámil v Chicagu, kam odjel na počátku století sbírat zkušenosti stejně jako mnoho dalších krajanů. Podobný plán měla tehdy i Ludmila. Z dochovaných lodních lístků víme, že do USA přicestovali dokonce na lodi stejného jména. O tři roky později se vrátili společně do Čech a usadili se v Čelákovicích. Rok na to se vzali, ovšem jejich společný život přerušila válka a odvod Josefa do vojenské služby.
Během odloučení ale Ludmila prokázala, že její lásku k Josefovi jen tak něco neumlčí. Když její muž skončil v srbském zajetí, pod záminkou obchodní cesty získala pas pro vycestování ze země a vydala se sama do válečné zóny v Rumunsku. V květnu 1915 se opět shledali. “Když tam přijela, byla přijata okázaleji, než největší válečný hrdina. Všichni generálové, celý štáb i všecko úřednictvo až po portýra vítali ji jako vzor hrdinné ženy, která se nelekala nebezpečné cesty přes několik států za svým mužem do blízkosti válečné litice,” píše Josef Volman. Dokončení vily se však Ludmila bohužel nedočkala a do nového domu se Josef v roce 1939 nastěhoval pouze s jejich dcerou Luďou.
DCERA LUĎA
Do vily vnesla život a prvorepublikovou noblesu. Po rozlehlé zahradě jezdila na koni, opečovávala květiny v parku a ze všeho nejvíc milovala žluté růže. V parku díky ní nechyběly koňské stáje, tenisové kurty ani skleník na subtropické rostliny. Realita po druhé světové války ji ale nadělila smutný osud. V únoru 1948 přišla o veškerý majetek a manžela Jiřího. Ten se stal komunistickým vězněm, zatímco Luďa opustila republiku s pár drobnými v kapse a dvěma malými syny v náručí.
Oddanost, kuráž, pracovitost. To spojuje ženy Josefa Volmana. Soudržnost pro ně byla nejdůležitější hodnotou a píle ctností. Bez jejich vytrvalosti a odvahy si příběh Josefa Volmana neumíme představit.
Na fotografiích: Manželé Volmanovi s dcerou (horní foto), maminka Anna Helclová-Volmanová, Jiří Růžek a Luďa Volmanová (spodní řada)